FanPC

Páteční téma znělo tak jako už tradičně Můj Pop Idol. Po obligátním nástupu následovalo představení soutěžících a oznámení toho, co a kolikátí v pořadí budou zpívat. Dobře míněný nápad pohřbil fakt, že po tomhle oznámení pustila režie vždy kousek písničky ze zpěvákova semifinálového výkonu. Když se mluví o Martinu Krauszovi a Red Hot Chili Peppers a hraje přitom Elton John, je to prostě divné. Takže nakonec jen další vata, kterou si STV připisuje na své vatové konto. Dál už šlo naštěstí všechno jako po másle, pojďme si to připomenout.
Martin Krausz
Otherside - Red Hot Chili Peppers
Martin Krausz - Zdroj: STV
Od prvních okamžiků byly jasné tři věci. Za á, že Martin bude mít v dané konkurenci problémy. Za bé, že mu za zády bude v tomhle případě chybět živá kapela. A za cé, že Anthony Kiedes se svým specifickým hlasem je jen jeden a je s touhle písní tak neodmyslitelně spjatý, že kdokoli jiný na ní musí vyhořet. Martin se poctivě snažil, určitě se za svůj výkon nemusí stydět, ale štiplavost a energii, které má Anthony ve svém projevu, do písně dostat nedokázal. Laco Lučenič: ,,Fajn."
Matej Koreň
When you say nothing at all - Ronan Keating
Matej Koreň - Zdroj: STV
Místy falešné, místy velmi dobré, ale tak jako vždy u Matěje, velmi velmi příjemný projev. Matěj si vybral výborně, tahle písnička patří mezi kvalitní pop, je pohodová, romantická a vyloženě mu sedla. Představit se jako slovenský Ronan Keating byl dobrý nápad, Matěj se cítí na podiu jako doma a dokonce i vyzařuje podobné charisma jako Ronan. Lepší než Martin Krausz. Palo Habera: ,,Pokud bys postoupil dál, nepouštěj se do dlouhých a plných tónů."
Lenka Kvaková - vyřazena
I´m Alive - Celine Dion
Lenka Kvaková - Zdroj: STV
Přiznávám se bez mučení, Celine Dion nemusím a když už, tak raději její cajdáky než tenhle popík. Lenka zpívala dobře a byla v pohodě, přesto to společně s hudebním podkladem znělo průměrně. Ať už si za to může sama nebo v tom má prsty její onemocnění, píseň postrádala v jejím podání výraznější pasáže a energii, což je vzhledem k tomu, že se jmenuje ,,I´m Alive" trochu problém. A ještě jedna věc, o které už jsem psal loni. Tom Cruise říká ,,Nikdy nekritizuji svoje dílo na veřejnosti." Jinými slovy, je fajn si chyby uvědomovat, ale veřejnou kritiku nechte na ostatní, rýpalů se vždycky najde dost. Škoda Lenky, vypadnout si určitě nezasloužila. Ani za tenhle výkon, ani za svůj talent.
Jakub Petraník
Posledná - Desmod
Jakub Petraník - Zdroj: STV
Tuhle věc stejně jako drtivou většinu od Desmodu neznám, takže srovnávat s originálem nebudu. Na to, že jde o finále, trošku nevýrazná píseň. Začátek působil nejistě, ale jakmile se Jakub prozpíval k refrénu, bylo vidět, že se chytil. Na podiu se cítí jako doma, komunikuje s diváky, umí zpívat, nevím, co bych mu vytknul. Těším se, až si vybere něco, co se mi bude líbit, tohle nebyl můj šálek kávy.
Peter Cmorík
On My Head - Dan Bárta
Peter Cmorík - Zdroj: STV
A tohle pro změnu je můj šálek kávy. Peter už zazpíval i lépe, v pátek to bylo na můj vkus místy trochu na sílu a ke konci jsem měl o něj strach, ale on nejspíš dobře ví, co si může dovolit. Důležité je, že na rozdíl od předcházejících zpěváků do toho naládoval pořádnou dávku energie. A to za ním nestála skupina! Nevím, jestli ho to naučili v Japonsku, ale Peter prostě umí správně vygradovat skladbu, včas se do ní opřít a pak zas ubrat. Jo jo, jen tak dál, ať ze sebe i ostatní musí vymáčknout maximum, aby s ním udrželi krok. Paľo Habera: ,,Tvým vystoupením se přerušila karaoke soutěž a začalo dospělé zpívání."
Barbora Balúchová
I wanna dance with somebody - Whitney Houston
Barbora Balúchová - Zdroj: STV
Barbora si opravdu nebere malá sousta. Kdyby nebyla oblečená jak na sobotní diskotéku v Horní Dolní, mohlo to mít šmrnc, takhle to bylo vystoupení talentované, ale amatérské zpěvačky v kulturním domě. Barbora si s Whitney poradila podobně jako s Mariah Carey v semifinále, což znamená, že to nebylo bez chyb, ale přesto to bylo dobré. Škoda jen, že její celkový projev na podiu působil jako z karaoke baru, kde se sešla spousta lidí a zpěvák z toho má nepokrytou radost ve stylu ,,jé mami, podívej, poprvé zpívám pro tolik lidí". Ten správný profesionální mix nadšení, serióznosti a nadhledu nejspíš přijde až časem se zkušenostmi.
Richard Vida
Careless whisper - George Michael
Richard Vida - Zdroj: STV
Trochu profláklé, ale velmi dobrý výběr písně, úvodní saxofon diváky okamžitě naladí do nálady a pak už je to jen na zpěvákovi, jestli se mu ji podaří udržet. Richard to zvládl excelentně, po Peterovi to byl druhý vynikající výkon, řekl bych dokonce, že ještě o něco málo lepší. Bez větších zaváhání, plynulý, příjemný, pohodový, skoro jako by to bylo z playbacku. Nevadil mi tentokrát ani jeho úsměv. Trochu mě překvapila porota, v porovnání s až chorobně pozitivním přístupem k ostatním jsem očekával větší pochvalu.
Ivan Štroffek
Walk on - U2
Ivan Štroffek - Zdroj: STV
Ten kluk to má v hlavě úžasně srovnané a v krku minimálně stejně úžasně rozházené. Ani jeho zpěv se neobešel bez chyb (místy dost výrazných), ale kašlat na to. Ivan je výrazný a velmi dobrý zpěvák, na podiu se chová s naprostou samozřejmostí, jde do toho naplno a prostor si okamžitě v dobrém slova smyslu přivlastňuje. Jeho vystoupení patřilo k těm, která překonala hranici mezi karaoke a dospělým zpíváním. Když si vzpomenu na to, jak Robbieho Williamse spousta recenzentů kritizovala v jeho začátcích, tak o Ivana, který mi ho svým nasazením připomíná, nemám strach. Aplaus!
Mária Bundová
Strong enough - Cher
Mária Bundová - Zdroj: STV
Sakra, kolik skvělých zpěváků mají ještě Slováci skladem to byla první myšlenka, která mě napadla, když Mária spustila. Jedno ze čtyř nejlepších vystoupení večera, i když rozjezd už pak Mária překonat nedokázala. Pochvala za dobře našlápnutou písničku, kdyby to byla Anastasia, která je přece jen vkusnější a zajímavější, bylo to nejspíš ještě lepší. Trio Vida, Cmorík a Štroffek se má čeho bát. Julo Viršík: ,,Jsi sexy!"
Peter Bažík
Real to me - Brian McFadden
Peter Bažík - Zdroj: STV
,,Mé vzory jsou Bon jovi, Bryan Adams a Robbie Williams a proto vám zazpívám Briana Mc Faddena. Trochu zvláštní, nicméně velmi dobrý výběr, jedna z nejvkusněji vybraných věcí večera. A jedno z nejhorších pátečních vystoupení. Peter zpíval mechanicky a nepřesvědčivě a vůbec nemám pocit, že by se k sobě s touhle písní hodili. Je na ni příliš optimistický a usměvavý. Paľo Habera: ,,S přehledem nejfalešněji zazpívané."
Petra Kepeňová
That don´t impress me much - Shania Twain
Petra Kepeňová - Zdroj: STV
Pomalu stárnoucí píseň, kterou kdysi Shania definitivně překročila hranice žánru, přesto díky výraznému rytmu pořád chytlavá. Petře se ovšem nepodařila, místy už to nebylo ani karaoke. S jejím hlasem bude pro Peťu extrémně důležité, aby si vybírala správné skladby a možná by se vždycky měla poradit třeba s Richardem Vidou, aby zbytečně nestrkala hlavu do oprátek jako byla tahle. Jak ji mám rád, za tohle bych ji do finále nepustil. A není to tuším poprvé, co tohle píšu, takže o ní začínám čím dál víc pochybovat. Uvidíme příště. Paľo Habera: ,,Trošku se stydím, že jsme ti dali Divokou kartu, lidi si budou myslet, že jsme úplný paka."

Julo Viršík: Lenka Kvaková
Janu Hubinská: Martin Krausz
Paľo Habera: Petra Kepeňová
Laco Lučenič: Matej Koreň

Moje pořadí:
1. Richard Vida, 2. Ivan Štroffek, 3. Peter Cmorík, 4. Mária Bundová, 5. Matej Koreň, 6. Barbora Balúchová, 7. Jakub Petraník, 8. Lenka Kvaková, 9. Martin Krausz, 10. Peter Bažík, 11. Petra Kepeňová
Finálová desítka - Zdroj: STV
Vypadla nakonec Lenka Kvaková a finálová jedenáctka se tak rovnoměrně rozdělila na dvě skupiny. Jednu tvoří slabší zpěváci jako Martin, Matej, Peter, Petra a Barbora, jejichž výkon byl buď vyloženě špatný (Petra, Peter) nebo se pohyboval někde kolem průměru. V té druhé jsou v dobrém slova smyslu suveréni jako Mária, Peter, Rišo a Ivan a spadá sem i Jakub, i když jeho vystoupení jako celek tentokrát nebylo dvakrát výrazné. Bude zajímavé pozorovat, jestli příště dojde k nějakým přesunům. Osobně tipuji, že nejvíc bude sem a tam lítat Matej, který má hodně příjemný projev a jeho jedinou nevýhodou je, že je v soutěži příliš mnoho dobrých (a lepších) zpěváků mezi kluky. Bez šance ale nejsou ani ostatní a nikdo nemá nic jisté. Zkušenost říká, že každý se jednou při výběru písně trefí skvěle a každý si sáhne na dno. Když to vyjde, může z toho být TOUCHDOWN, se kterým jsem dnes váhal u Richarda a Ivana. S TOUCHDOWNY se má ale šetřit, takže si ještě na pořádná standing ovations počkejme.

Byl to fajn večer

SPolečná píseň - Zdroj: STV
Pyco a Adela suverénně najeli na maximální výkon a není jim co vytknout, Česko může opět jen tiše závidět. Porota by na můj vkus mohla být trochu upřímnější, obzvlášť Jana Hubinská hraje roli Pauly Abdul tudíž té, která všechny hlavně chválí a když už není co pochválit na zpěvu, najde si něco jiného. Moc se jí to ale nedá věřit, přece jen se v předchozích kolech prezentovala trošku přísněji a pochvala Petra Bažíka z jejích úst připomínala hodnocení Lenky Slané.


Milým překvapením byla společná píseň. Společné písně pro SuperStar nemusím, obzvlášť ty z ČHS mi spolehlivě otvírají kudlu v kapse tím, jak mají jejich autoři neustálou potřebu zakomponovávat do textu slovo superstar a cokoli, co souvisí s vesmírem. Krom toho jde většinou o cajdáky bez nápadu. So mnou možeš rátať sice není geniální věc a nápady taky nesrší, nezapře ale jednoho ze svých autorů - je to poctivá ,,teamovka" správně šmrcnutá rockem a k produktu jako je SuperStar dobře sedne. Což je vzhledem k množství rockových hlasů v letošním ročníku dvojitá trefa do černého. Navíc právě takováhle studiová věc, která kombinuje tvrdší pasáže s měkčími, dává prostor všem a ukazuje jejich možnosti. To, co v ní předvádí takový Peter Cmorík a Ivan Štroffek, je nářez, pracovat se dá ale očividně se všemi a je vidět, že jde o kvalitnější sestavu než loni. První společná SuperStar píseň, která se mi opravdu líbí.


Pyco a Adela go! - Zdroj: STV

Jinak zůstává vše při starém. Vyřazování pořád probíhá jinak než je zvykem v American Idol a v Australian Idol, což je škoda, protože Američani a Australani to mají ozkoušené, funguje to, generuje to napětí a nic lepšího se asi vymyslet nedá. Závěrečný sestřih na rozloučenou by měl občas pracovat i s původním zvukem a proč se vypadávající neloučí zpěvem také nechápu. Je to další z těch osvědčených věcí, které by stálo za to obšlehnout. Scéna je sice svým pojetím vzhledem k tomu, co bývá vidět na světových televizích, trošku mimo, ale předsunuté malé kruhové podium je velmi dobrý nápad, který usnadňuje zpěvákům ve velké hale kontakt s diváky. Zbývá už jen vyrazit přímo mezi diváky v hale a natankovat tak do téhle příjemné show ještě víc spontánnosti. Třeba se dočkáme už příště. Čeká nás večer plný Elánu.


Lukáš Franta